neděle 17.11.2019, svátek má Mahulena




Úvodní stránka
Kultura dnes
Kam zítra
Multikina
Kalendář akcí
Začíná za chvíli



Všechna města
Hledejte v 



  Rubriky







Je Pražský majáles stále majálesem?


1.5.2014 | 10:00
 
„Je první máj, je lásky čas“. K. H. Mácha to napsal krásně a výstižně, a to ani nebyl poslední dubnovou noc na jednom z největších hudebních festivalů, které se v Praze pořádají. Proběhl totiž pražský MAJÁLES.
Hned na začátku bych se vrátil k té první otázce, a to zdali je Majáles v podobě, v jaké se nyní pořádá stále ještě opravdu studentskou oslavou. Mnozí naříkají, že tohle už se studenty nemá nic společného, a jde o klasický (nejen) hudební festival, navíc se zcela nestudentským vstupným. Jiní to neřeší a jsou rádi, že si mohou před zkouškovým obdobím krásně vyčistit hlavu a užít si špičku českých popových kapel. Já jsem tak někde mezi – buď jak buď, majáles ve své letošní podobě je prostě velká a skvělá show, a ta se doma na koleni dělat nedá.

A jak to vlastně na tom včerejším pražském majálesu bylo? Nutno říci, že oproti loňsku došlo k dosti zásadní změně prostředí – přece jenom Stromovka je park, kdežto xxxxx má do parku, i přes přítomnost tohoto slova v názvu, dost daleko. Na druhou stranu pro výstavbu 12ti plnohodnotných pódií byla tato změna zapotřebí.

Díky produkci a organizaci se podařilo na jeden den a jedno místo dostat taková jména jako je Tomáš Klus, Chinaski, Mig 21, Divokej Bill, Midi Lidi, Wohnout, UDG, Prago Union, Rybičky 48, Monkey Business, Mandrage, Adama Mišíka a mnoho a mnoho dalších. Nutno dodat, že tahle jména prostě táhnou a přitáhla několika tisícový dav, který se nejprve spořádaně šinul branami na majálesové parkoviště. Postupem času ale, jak začínaly lepší a lepší koncerty a prostor se začal plnit i těmi, kdo už školní docházku mají za sebou, se objevil problém s názvem „čipový náramek“.

Systém prostě nestíhal a jelikož nikde u vchodu nebyla zřetelná tabule že náramky jde dobít i na jiných místech areálu, vznikaly za branami fronty, kde si natěšený fanoušek musel postát dost dlouho. Pokud operátor odbaví jednoho člověka za minutu je jasné, že když jste třicátý v řadě, „svou“ kapelu prostě nestihnete. Tahle věc je u nás novinkou a novinky prostě mají své mouchy, takže tohle by chtělo určitě vypilovat.

Rozepisovat se o hudebním stylu jednotlivých interpretů nemá smysl, protože se jedná o profesionály a nic je nerozhodí. Tomáše Kluse nerozhodil ani politický výrok pana Zaorálka, který odsoudil Tibet k věčné tmě v područí Číny, a tak na podiu zaplála tibetská vlajka. Bez povšimnutí nemohl zůstat ani ruský prezident a jeho zásah do ukrajinské suverenity, prostě Tomáš Klus ukázal, že neumí jen dobře zpívat a skládat, ale že mu to i pálí. Fanynky nezůstaly ochuzeny o romantické songy a nejedna slečna uronila i slzu.
Skvělým doplňkem byly i různé stage jednotlivých fakult, které nabídly ukázku nejen své alma mater, ale lákaly příchozí na zajímavý multikulturní program. Součástí programu byů i Red bull tourbus, na kterém to slušně rozjeli PSH a Prago Union, nebo queer zone.

To už ale přicházel večer a s ním večerní hlad a chuť dát si něco tučného a točeného. Člověku pak nezbylo než navštívit jednu z občerstvovacích zón, kde se na obsluha jednotlivých míst snažila jako mechanici týmu formule 1 v boxu při grand prix, nicméně jí to nebylo nic platné. Když měl člověk chuť na párek v rohlíku a k tomu na langoš, chtě nechtě musel vystát dvě opravdu dlouhé fronty, protože pro každý sortiment bylo jedno stanoviště a k němu určený pouze jeden terminál, takže fronta a čekání. Každopádně plus body jsou stále za vratné kelímky, které tak opravdu znatelně snižují ekologickou zátěž po velkolepém akci jakou majáles v Praze bezesporu je.

Najedeni jsme vyrazili na Monkey Business, kde sestava okolo Tonyi Graves, Matěje Rupperta a Romana Holého vypálila své klasické pecky a dav si to vskutku užíval. Následoval přesun zpět a krátká čekačka na Chinaski. Tahle parta to pořád umí a opravdu to předvedla od vypalovaček přes romantické dojáky až po klasiku, kdy pohoda a tabáček musela být cítit až k centru města, a to nejen díky ohnivým efektům a ohňostroji, který se odehrával nad hlavami zpívajícího publika, ale hlavně díky atmosféře, kterou dokázala kapela a její fanoušci v dokonalé symbióze vytvořit.

Kdo toho všeho neměl ještě dost, mohl se odebrat na jednu ze dvou vnitřních ploch, kde to rozjeli holandští Kensington nebo piloti z MIG 21.

Tahle show se táhla až do rána a je jen na rozhodnutí každého, zda ji považuje za hudební festival, který v Praze nemá obdoby, nebo za majálesový rej.

My jsme si ho každopádně užili.

PS: A pokud budou čipové náramky i příště tak máme opravdu dost přednabito. ;-)



 




  Obrázky ke článku

 

Více obrázků   


  Doporučujeme


  Hejbejte.se!




 






Bavte.se: Kolektiv  |  Napište nám  |  Připojte se k nám  |  © Copyright 2005 - 2006, iD-SIGN, Všechna práva vyhrazena