čtvrtek 20.6.2019, svátek má Květa




Úvodní stránka
Kultura dnes
Kam zítra
Multikina
Kalendář akcí
Začíná za chvíli



Všechna města
Hledejte v 



  Rubriky







Kytarové country, jazz, blues, italský folk, ale také lesní ambient a fascinující hudební experimenty zahájily letošní ročník festivalu Kytara napříč žánry


14.10.2013 | 20:00
 
V neděli 13. 10. byl v Dejvickém divadle zahájen festival Kytara napříč žánry. Úvodní koncert, na kterém vystoupili Peppino D´Agostino, Jan Žamboch a Stanislav Barek, ujistil diváky i hudební kritiky, že již šestnáctý ročník této hudební přehlídky v plném rozkvětu i letos nabídne širokou škálu toho nejlepšího ze světové i domácí scény a rozhodně bude mít čím zaujmout a překvapit.
Příjemné, komorní prostředí pražského Dejvického divadla se po několika letech opět stalo pódiem, na kterém byla zahájena hudební přehlídka, která je svým oddaným zaměřením se kytaře a kytarovým skladatelům a hráčům skutečně unikátní.

Všichni tři kytaristé, kteří v rámci programu vystoupili, mají společné to, že jejich původní vzdělání vůbec nesouviselo s hudbou, ale s nějakým učňovským odvětvím. Svou vlastní pílí, talentem a uměleckou vynalézavostí a přesvědčivostí se vypracovali mezi kytarové špičky na světovém, či domácím poli.

Jako první se v rámci večera se dvěma vlastními a jednou interpretovanou skladbou představil Stanislav Barek, sám umělecký ředitel a pořadatel festivalu. Ve své kompozici věnované malému přímořskému mexickému městu využil mnohých kytarových grifů a vynalézavých triků, díky kterým skladba silně působila na divácké emoce a dobře naladila na nadcházejícího umělce, v pravém slova smyslu skvělého hudebníka, ale též showmana, který (se) na jevišti skutečně baví, Jana Žambocha.

Uznávaný písničkář, autor populární folkové dvojice Žamboši, dorazil až ze Vsetína (a tudíž si neodpustil vtipnou poznámku k aktuální situaci na D1), aby divákům přiblížil své nové album (vydané též na LP pro milovníky klasických médií), Guitar & Forest.

Jak sám Žamboch k albu říká: „Vypravil jsem se do různých lesů s kytarou a nahrávacím zařízením a pokusil se zachytit v několika minutách atmosféru místa, vždy v jednom měsíci, v jedné kytarové instrumentální skladbě. Ctil jsem vlivy a překážky okolí, teplotu, vítr a nahrál skladbu na jeden zátah, bez příkras a vymožeností moderních studií. Jen člověk, kytara a les.“

Pro diváky tak tento hudebník a skladatel na scéně zprostředkoval reálnou atmosféru lesa se sněhem, ohněm, ale také například Radhoštěm, který dobývají masivní stroje, aby pod horou kutaly. Kytarová hra v případě Žambocha obsáhla vše přes folkové rytmy po flamencové, přes hraní na kytaru teploměrem, rozumějte „smyčcem“, po rytmické vyklepávání na těle kytary nebo využití hry pouze na hmatníku, bez přispění pravé ruky (technika specifická pro Peppina D´Agostina).

Jan Žamboch měl takový úspěch, že se na jeviště po nadšené reakci publika vrátil ještě s přídavkem.

A pak už na jeviště nastoupil zlatý hřeb večera, držitel mnoha prestižních hudebních ocenění, jeden z nejslavnějších současných kytaristů, rodilý Ital žijící ve Státech, Peppino D´Agostino. Tento elitní hudebník ve své hře kombinuje technickou zručnost s lyrickým cítěním. Používá neobvyklé melodie a, jak již bylo řečeno, rád hraje melodii na pražcích levou rukou, zatímco pravá ruka doprovází ve stylu perkuse. S touto svou speciální technikou seznámil D´Agostino diváky zevrubně a názorně při malé „didaktické“ ukázce, pro kterou si zvolil slavný nápěv od Deep Purple, Smoke on the water.

Temperamentní autor a interpret nezapře své italské kořeny, jeho hudba je živá, ale zároveň vemlouvavá a intimní, plná rozličných harmonií, libozvuků a inovací, které se na posluchače valí jedna za druhou a nenechají ho téměř nadechnout. D´Agostinova hra je vpravdě dech beroucí.

Umělec převedl několik svých vlastních skladeb, z nichž u sugestivní The Blue Ocean požádal diváky, aby zavřeli oči a vnímali hudbu jen skrze sluch, čímž ji více prožijí, protože se nenechávají rozrušovat ničím, co mezitím přijímá zrak.

Žánrová rozrůzněnost a rozličnost, kterou italský Američan na jevišti představil, čítala také několik jazzových a bluesových kultovních klasik, mezi nimi též interpretaci slavného Hallelujah, I love her so od Raye Charlese, která byla původně napsána pro klavír! D´Agostino ji na kytaru zahrál jedinečným, umělecky přesvědčivým způsobem, sobě vlastním.

Zajímavá byla též italská folklorní píseň Giuseppe o Josefovi, otci Ježíše, kterou D´Agostino velmi empaticky nejen zahrál, ale též zazpíval, čímž prokázal, že jeho talent je mnohostranný.

V úplném závěru večera se k D´Agostinovi přidal na jevišti Stanislav Barek a předvedli společně několik kytarových duetů, přičemž jeden odehráli tak, že Stanislav Barek stál za zády sedícího D´Agostina a hrál na vrchní struny na kytaře, směrem nahoru, zatímco D´Agostino si vzal na starost spodní struny, směrem dolů – velmi originální a vtipné.

Po skončení koncertu byli všichni diváci bez výjimky pozváni na chutný komorní raut, který skvělou atmosféru zahájení festivalu Kytara napříč žánry příjemně završil a diváci měli i ojedinělou možnost si u sklenky vína popovídat s vystupujícími umělci, kteří do kavárno-baru v přízemí Dejvického divadla taktéž zavítali.

Vřelá a přátelská atmosféra celého večera i letos přesvědčila diváky o tom, že festival Kytara napříč žánry nepropadá ani po letech úspěchů snobství a nadřazenosti, ale nadále pracuje o tom, aby přiblížil kytaru jako nástroj a kytaristy v jejich širokém uměleckém záběru diváckému publiku formou autentickou, sugestivní a upřímnou.

Další program festivalu naleznete na: http://www.kytaranapriczanry.cz/index.php


 




  Obrázky ke článku

 

Více obrázků   


  Doporučujeme


  Hejbejte.se!




 






Bavte.se: Kolektiv  |  Napište nám  |  Připojte se k nám  |  © Copyright 2005 - 2006, iD-SIGN, Všechna práva vyhrazena